OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Příspěvek č. 14

Po noci přijde ráno

  

Umírám každý večer

se slunce západem

a s posledním mým dechem

umírá starý den.

  

Jsou chvíle, kdy nic není,

a květy spálil mráz.

Jsou chvíle sladkých snění,

kdy růže kvetou zas.

  

Po noci přijde ráno

nového zrození.

Kdo řek, že co je psáno,

se nikdy nezmění?

  

Kde ráno květy svěží

v lukách i na horách

Tam večer tiše leží

ticho a mrtvý prach

  

Jsou slova, která dávno

už ztratila svůj zvuk.

Jsou gesta, která snadno

tě zbaví vleklých muk.

  

Po noci přijde ráno

nového zrození.

Kdo řek, že co je psáno,

se nikdy nezmění?

  

Pojď se mnou, ukážu ti,

let křídel motýlích.

Pád slzy, tanec smrti,

pel květů na dlaních,

  

Jsou místa, která drtí,

kde nic už nezbývá.

Jsou místa spočinutí,

jak náruč hřejivá.

  

Po noci přijde ráno

nového zrození.

Kdo řek, že co je psáno,

se nikdy nezmění?

  

V zázraku narození

je vždy smrt zakletá.

Co bylo, dávno není,

ta pravda staletá.

  

Je prázdno beznaděje,

co radost pohltí.

Je naděj, smysl že je

ukryt i ve smrti.

  

Po noci přijde ráno

nového zrození.

Kdo řek, že co je psáno,

se nikdy nezmění?

  

Po noci přijde ráno,

smrt tančí s životem

na hru je zamícháno,

začíná nový den.