OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Příspěvek č. 25

Odložena

  

Z pozadí tvého života prchají barvy podzimu.

Nastává čas zimy a ledu.

Schoulena v prachu tě vyčkávám potichu,

však ty ze mě cítíš jen zradu.

  

Prostory půdní nutí mne zapomenout na jiskru, co hraje ti v očích.

Já naivně únavně vyčkávám na změnu.

Ten, kdo panu přes den odloží, marně se tiskne k ní po nocích.

Můj rozum tu postrádá ozvěnu.

  

Dvacet let mlhavých, přitom jak malá holka,

čekám tu na svého hrdinu.

Samotná chátrám tu, ač stačila by chvilka,

kdy na světlo vzal bys mě; byť jen na vteřinu.

  

Namísto slov, ty raději svá ústa

kladeš mi před spaním na čelo.

Večer jsem krásná, ráno zas tlustá;

chováním od muže chladného.