OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Příspěvek č. 60

Radost být, vůle žít

  

Stojím nad propastí a hledím v dál,

oči mé nevidí blažený ráj.

  

Jen jeden krok dělí mě od lásky,

anebo od smrti ve chřtánu propasti.

  

A tak se ptám, co bude dál,

pokud mé srdce nespatří ráj.

  

A pak přišlo ráno, překrásný čas,

s ním každý slýchává záchranný hlas.

  

Po temné noci nastává svítání,

s ním mého vědomí rozpomínání.

  

Najednou pochopím, kdo vlastně jsem,

a tím už nepadnu na tvrdou zem.

  

Už žádné násilí, boj ani zmar,

teď jenom souznění, láska a zdar.

  

Pravda nás uzdraví, pravda je lékem,

pravda je našim jediným svědkem.