OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Příspěvek č. 61

Poslední okamžik

   

Loutna sama od sebe, rozezněla struny

vítr přibil okenice

jen škvírou, prach roztíná odraz luny,

strach vstoupil do světnice.

  

Z kostela za řekou, varhany znějí

rychleji buší srdce sval,

podivné hlasy, řvouce se smějí,

venku ach bože, to koní cval.

  

Lapaje po dechu, z nosu kape mi krev,

bezsrstí chrti, ocasy vrtí,

ve dřevě k životu procitnul červ,

z hrudníku muže, jenž na kříži trpí.

  

Prkenná podlaha, zprvu pevná se zdála,

však medové bahno nohy boří v sklep,

můj rodný list, smlouva s bohem vzplála,

se svitem slunce, utichl tep.