OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Příspěvek č. 80

Vina

  

Dva u stolu sedí

do očí si mlčky hledí.

Snídaně na stole,

nože už řezají

vidličky bodají,

dvě srdce zatím

strachem třesou se potají.

  

Hodiny tikají

dva stále  v tichu,

 nic neruší napětí,

jen bubnování deště na plechovou střechu.

  

Nad dezertem před kávou

střetnou se pohledem,

dusno se dá krájet,

jednoho tíží vina,

druhého vztek.

  

Káva krásně voní,

venku se šeří

ti dva ještě slepě věří,

že konec není rozhodnutý,

mají v rukách všechny síly,

když nepromluví,

zmrazí se v té chvíli.

  

Ale vina tíží.

Jak obdarovat zrazeného

když druhou stranou mince,

 bylo objetí milencovo?