OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Bordeří povídačky 2: Dopsáno… a co dál?

 

Dobrá, Bordeří povídačky 2 jsou dopsané. To jste už možná slyšeli. A já jako bych teď pro změnu slyšel vás. Říkáte: „No tak kde je kniha, prďolo? He!? Mluvíš o ní už víc než rok.“ Inu, příprava bude ještě chvíli trvat. Pokusím se vám nastínit, proč si na ni budeme muset pár měsíců počkat.

Nejdřív – aby to nikde nezapadlo – si dovolím uvést to, co vás asi zajímá nejvíc, tedy předběžné datum vydání. Bordeří povídačky 2 aktuálně cílím na 24. října 2019. To je takové hezky rozumné datum, které má dostatečnou rezervu do Vánoc a zároveň je příjemně daleko na to, abych do těch čtyř měsíců vměstnal všechno, co je zapotřebí udělat. A není toho málo. Projděme si jednotlivé kroky, které knihu v nejbližších týdnech čekají.

  

Betačtenáři

V sobotu 15. června 2019 jsem tedy dopsal rukopis druhých Kubíčkových dobrodružství. Následovat budou všemožné úpravy a ladění, ale než se k tomu dostanu, potřebuji si pročistit hlavu, získat od textu určitý odstup. Pár týdnů tedy na knihu nemohu ani sáhnout. Ne že bych nechtěl, prostě nesmím. Zákaz, červená.

To ovšem neznamená, že zatímco teď Povídačky kvasí, vůbec se na nich nepracuje. Text dostali hezky zatepla takzvaní „betačtenáři“. To jsou ochotní knihomilové, kteří autorovi pomáhají odhalit slabá místa v textu, všímají si logických chyb, jež mohl spisovatel kvůli autorské slepotě přehlédnout, a dávají mu celkovou zpětnou vazbu, jak se jim text (ne)líbil a proč. Prostě „testovací čtenáři“. V ideálním případě mě poplácají po zádech a upozorní mě třeba na nějaké drobné stylistické prohřešky. V horším případě mi řeknou, že jim některé pohádky přišly zmatené a bylo by záhodno je upravit. A pevně doufám, že nikdo z nich nepozvedne tázavě obočí s překvapeným dotazem: „A tohle chceš vážně vydat? Dobrovolně?“ Ale i tak by bylo lepší si podobnou zdrcující kritiku vyslechnout před vydáním než až po něm.

Betování poběží do druhé půlky července. Není to totiž jen o tom, že si musí beta knihu přečíst (nebo ji přečíst nahlas svému dítěti/psovi/ovci), ale také k tomu sesumírovat použitelnou zpětnou vazbu. Nedá se to moc uspěchat… a já na to přesto spěchám :).

  

Marketing

Během tohoto měsíce, kdy mám zákaz šmatlat do písmenek, se ovšem tak docela flákat nebudu. Mám před sebou hromadu další práce, na kterou se sice můžu vykašlat, ovšem cenou za to by bylo, že bych pak neprodal ani kus. A já pár těch kusů prodat chci. Takže holt budu měsíc „markétit“.

Tím teď samozřejmě nemám na mysli to, že frknu pár reklam na Facebook a děj se vůle Zuckerbergova. Bude zapotřebí udělat zcela nový web, produktovou stránku v obchodě a newsletter, domluvit recenze a soutěže, sesmolit press-kit pro novináře a napsat několik článků na blog, aby zájemci o podrobnější informace našli všechno pěkně pohromadě… Je to často otravná pakárna, která nemá se samotným vytvořením knihy nic společného, ale udělat se musí – a hlavně se to musí udělat tak, abych dokázal spustit předobjednávky dřív, než bety můj rukopis přečtou. Pak totiž budu mít zase práce nad hlavu s úpravami textů.

A samozřejmě, že během té doby bude Alena Doubravová kreslit obrázky. Ne snad, že by se doteď válela na louce se stéblem mezi zuby – pracuje na ilustracích chuděra už od října loňského roku. Jenže jsem si holt vymyslel, že kreseb bude v knize skoro třikrát tolik co prvně, takže se její pastelky a vodovky a kdoví, čím vším kreslí, jen tak nezastaví.

  

Editace

Dostali jsme se na konec července – bety dočetly Kubíka, poslaly mi připomínky a já stihl rozjet propagaci a předobjednávky. Tímto okamžikem opět převléknu kabát a z markeťáka se změním zpátky na autora. Vezmu zpětnou vazbu od testovacích čtenářů, zavřu se s ní do temné komory a pořádně si ji prostuduji. Porovnám názory jednotlivých lidí, popřemýšlím nad nimi a pokusím se vzít si z těch připomínek maximum. Pak znovu otevřu všech dvanáct pohádek a pustím se do příběhových úprav tak, aby byl zážitek při čtení „na ostro“ co nejlepší, aby nikde nic nedrhlo a aby v ději nebyla žádná hluchá místa, na která mě bety třeba upozorní.

Jakmile s tím budu hotov, znovu se ponořím do dalších úprav, tentokrát stylistických. To je hodně nevděčná práce. Čím lépe ji totiž odvedete, tím méně je vidět. V ideálním případě by měl text plynout tak volně a přitom hravě, že čtenář přestane vnímat slova a věty a prostě se jen nechá unášet příběhem. A zatímco po geniálně vypointovaném příběhu si pak kdekdo fascinovaně odfoukne se slovy: „panečku, ten autor má ale fantazii!“, jen málokdo po dočtení poslední stránky uznale kývne hlavou a řekne: „hm, ten použitý sloh mě vážně vůbec nerušil“. Jenže když se stylistika zanedbá, spousta lidí danou knihu ani nedočte. A zcela právem, ono se to pak vážně nedá číst.

  

Korektura

S pilníkem budu kolem slov poskakovat tak do poloviny srpna, tedy nějaké tři týdny. A pak dostane Povídačky do rukou korektor. Naštěstí nejsem žádný Hugo nebo Martin, není to žádný román o pěti svazcích a tisících stran. Ne, Kubíček má 114 normostran, což je sice na pohádkovou knihu požehnaně, ovšem v porovnání s „dospělými“ knihami to je jen takový předkrm. Přesto počítám s nějakou rezervou, a tak neočekávám, že bych zkorekturované texty dostal dřív než na konci srpna. Co budu mezitím dělat já? Zase marketing? Chyba lávky, budu řešit bonusy, které se už budou díky probíhajícím předobjednávkám rýsovat.

  

Sazba

Už jsme s časovým plánem na konci prázdnin a vlastně si s mými kolegy pořád posíláme jeden jediný wordovský dokument. Kniha jako taková pořád sní někde v Platónově světě idejí (hele, jestli je to přirovnání špatně, tak se omlouvám… jsem původním studijním zaměřením programátor, jasné?). Ale tímto okamžikem se to mění. Na rukopis totiž zaklekává grafička Máta a dává mu finální podobu. Nebude mít úplně na růžích ustláno, protože zároveň spolu budeme muset připravit i všechny bonusy, které získáte díky předobjednávkám. Možná budeme dělat jenom záložku. Možná toho bude mnohem víc, včetně samostatné „postapohádkové“ novely, pesxesa a omalovánek. To uvidíme. A všechno se to bude muset ještě jednou (tentokrát už vážně naposledy!) zkontrolovat.

V polovině září by měla být grafika definitivně hotová a kniha i s bonusy půjdou do výroby. Záložky se zmáknou rychle, kniha o něco pomaleji a natočení plus vylisování celého audiobooku ještě pomaleji. Vše by se ale mohlo s trochou dobrého plánování stihnout do měsíce, a vy byste tak mohli mít knihu doma koncem října.

Ideálně ve čtvrtek 24. října 2019, jak jsem řekl na začátku. Tak mi držte palce, ať se to podaří.

  
 

Přidat komentář