OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Psát, pást a spát – 04/2020

  

Vítej, náhodný čtenáři, u prvního dílu mého – doufejme – celkem pravidelného shrnutí. Asi bych ti měl vysvětlit, co se ti to vlastně dostalo do rukou, že jo? Tak asi takhle… Už dávno jsem zjistil, že nejlepším způsobem, jak něco skutečně dotáhnout do konce, je oznámit to předem ostatním. Klidně se směj, ale už jsem takhle napsal dvě knížky a přestal kouřit i pít, takže vím, že na mě tenhle jednoduchý trik funguje.

Nikdy jsem neříkal, že jsem složitá osobnost.

No a proto tě, můj milý, náhodný, bezmocný čtenáři, teď hodlám poinformovat o tom, co se zrovna klohní v „mondí kuchyni“. A budu tě tím, chudáku malý, otravovat každý měsíc. Plus minus.

  

Zákeřná zvířátka

Začnu tím, s čím zrovna nejvíc válčím: připravovanou knihou, které prozatím říkám „Zvířátka a mordorští“. Rovnou upozorňuju, že to je fakt jenom pracovní název. S Mordorem ani Středozemí to nemá vůbec nic společného, ale celkem trefně to vystihuje plánovanou atmosféru tohohle veledíla. Bude to román na pomezí pohádky a fantasy – přesně taková kniha, která by mohla oslovit mladé čtenáře, kteří vyrostli na Povídačkách, ale jsou na ně už příliš staří (ale zároveň ne dost staří, aby si je užili znovu :) ) a teď by si rádi přečetli něco trochu podobného, ovšem přece jen vyzrálejšího.

Ve Zvířátkách bude všechno. Zvířátka, pochopitelně. Legendy. Oživlý les. Zrada. Pomsta. Bojová veverka a lišák Ryo s dlouhýma ušima. A zároveň to bude něco, u čeho ti mohu garantovat, že jsi nic podobného ještě nikdy nečetl. Já osobně to řadím kamsi mezi Povídačky a Domov s vůní ovčí vlny – asi tě to nevykolejí tak moc jako postapohádka, ale rozhodně nečekej žádnou bordeří idylku. I když se to tak bude chvílemi tvářit.

No a jak na tom jsem? Blbě, náhodný čtenáři, blbě :D. Jako jo… včera jsem dodělal „projektovou dokumentaci“. Mám legendy, které mi tam běží v druhém plánu, osnovu, odkud chci příběh vést a kam, co jím chci sdělit, hlavní postavy a jejich motivy… No a teď potřebuju z té osnovy vykřesat prototyp a ono to nejde a nejde. Nějak se nedokážu do toho příběhu zaháčkovat. Ono to půjde, pochopitelně, ale budu asi muset nejprve prozkoumat pár slepých uliček (to by mi šlo), než najdu tu správnou cestu.

V osnově ten bod „Kanec se v údolí potká s Veveřicí a čtenář se dozví základní věci o Lese“ vypadal jednoduše. Teď mi ale ten parchant dává zabrat.

Co se termínu týče, hrozně rád bych Zvířátka dotáhnul do nějaké rozumné podoby do příštího jara, abych stihl v rychlosti oslovit pár nakladatelů, a kdyby se zdálo, že to nikam nevede, tak to vydat ještě před Vánoci vlastním nákladem. Ambiciózní cíl, to jistě, ale ne nereálný. Když se přehoupnu přes tu první kapitolu.

  

Nový rok, nový sborník

Kromě zápolení se Zvířátky také společně s Martinou Mátou Noskovou a Dášou Digmou Čechovou připravujeme nový sborník z naší literární soutěže OSKar. Letos bude mít název Poslední uzel, a jak edituju jednotlivé vítězné příspěvky, utvrzuju se v názoru, že tentokrát bude tahle antologie stát vážně za to.

Loňský sborník byl… no, co si budeme nalhávat, měl jsem k němu určité výhrady. Ovšem Poslední uzel bude o několik levelů výš. Mimochodem, kromě tištěné verze bude k dispozici i bezplatný e-book.

Vydání plánujeme zhruba na září a zatím se zdá, že by se vše mělo v pohodě stihnout. S editacemi jsme sice zatím teprve na začátku, ale jak už jsem řekl, ta celková úroveň je úplně jinde než loni, takže s tím je minimum práce. Fakt si ty edice dávám spíš za odměnu, než že bych se do nich musel nutit.

  

Dopsáno, teď pást a spát

A to je tak nějak všechno, co můžu tenhle měsíc prozradit. Ne snad, že bych nic dalšího nedělal. Je tu jeden projekt, ze kterého by mohlo vylézt cosi opravdu zajímavého, ale ten je teprve v počátcích. S ilustrátorkou Povídaček taky zvooolna zkoušíme, jestli bychom zvládli (a chtěli zvládnout) i něco jiného než klasickou knihu, ale i to je ještě v samotném zárodku. Plus čekám na dobu, kdy mě zase začne bavit psát Zapomenuté, což je momentálně v nedohlednu.

Takže asi tak. Díky za pozornost, náhodný čtenáři, a za měsíc znovu náhodně na shledanou.

 

 

Přidat komentář