OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

  

SUPOVÉ NAD OHŘÍ

Drama z válkou zdevastované České republiky

 

Syrový postapokalyptický příběh z Dolního Poohří obsadil 1. místo v prestižní dvoukolové literární soutěži Velká cena ArtPorte 2017 a vy si jej nyní můžete přečíst zcela zdarma ve formátu, který vám nejvíc vyhovuje. Ponořte se do příběhu o české povaze vystavené nejvyšší zkoušce a zamyslete se nad tím, jak byste se v roli zdejších hrdinů zachovali vy.

Supové nad Ohří je jedním z příběhů z cyklu Zapomenuti v očistci, jehož knižní podoba by měla spatřit světlo světa na přelomu let 2018–2019. Vy si ovšem můžete tuto část přečíst již nyní, a to buď ve webové verzi, nebo v elektronickém formátu MOBI či ePUB. Není zapotřebí žádná registrace, lajkování stránky nebo odeslání osobních údajů. Prostě si zvolte formát, který máte nejradši, klikněte na něj a čtěte. Není v tom žádný háček.

 

 

 ČÍST ZDARMA:

NA WEBU                 MOBI                    ePUB

  

Chcete vědět, jak to bude se Zapomenutými v očistci dál? Sledujte facebookové stránky. Lajknout si je můžete, ale nic vás k tomu nenutí :).

  


 

Ukázka z příběhu Supové nad Ohří:

 

Cyril si narychlo uvázal šátek kolem úst, a sotva za ním zapadly dveře, bzukot hlasů zesílil. Před domem manželů Holubových, o kterém vesničané občas v dobrém rozmaru mluvili jako o „špitálu“, se sešly skoro celé Prackovice. Byli tu všichni – mladí i sešlí věkem, starousedlíci i uprchlíci z okolních měst, kteří se sem stáhli během války. Celá obec, celá tahle velká, starostlivá rodina.

Proto si neměl kdo všimnout skupiny podivných postav v neforemných bílých overalech, jež se úsporným poklusem blížily po silnici od jihu.

První je spatřil starý Němeček, který podřimoval na lavičce před svou chalupou na kraji vsi a držel symbolickou hlídku u silnice na Lovosice. Dusot deseti párů nohou jej vytrhl z letargie, při pohledu na ty lidi si však ještě pár okamžiků myslel, že stále spí. Velké nádrže na zádech, ochranné přilby s prosklenými štíty… to si tu někdo hraje na kosmonauty?

Pistole s dlouhými hlavněmi vypadaly v mohutných pogumovaných rukavicích jako hračky. Nebyly.

Sst.

Než se Němeček stačil zeptat, „co má tahle maškaráda krucinálfagot znamenat“, poskočila mu hlava dozadu a s udiveným výrazem ve tváři se zhroutil na zeď. Z drobné dírky uprostřed čela mu ihned začal vytékat tenký karmínový pramínek.

Skupina bílých duchů se rozdělila. Větší část pokračovala po obvodu vesnice, dva však zůstali na místě a vstoupili do prvního z domů.

„Co tady do prdele…“ ozvalo se zevnitř.

Sst. Sst sst.

Tlumený náraz, rachot převržené židle. Ticho. Za pár okamžiků byly overaly opět venku.

Zpoza rohu vyšla žena, v rukou těžkou bedýnku. Jedna z postav bez váhání zaklekla a na dobu jednoho úderu srdce zamířila. Tlumič krátce sykl a po silnici se rozkutálely žluté cibule.

„Mami?“ ozval se udivený hlásek. Žena nebyla sama, v patách jí kráčela asi pětiletá holčička. Klečící střelec zaváhal, jeho kolega však nemeškal.

Sst.

To vše se seběhlo během jediné minuty. Ještě dalších šest minut a třicet dva sekund trvalo, než obyvatelé Prackovic zjistili, že si pro ně přišla smrt.

  


 

O knize Zapomenuti v očistci:

 

Dlouhých osm let trvala krvavá válka velmocí, která zdevastovala celou Evropu od severu k jihu a spálila ji na uhel. Nestalo se tak v lidských dějinách poprvé, tentokrát to však bylo nejspíš naposledy. Když totiž utichla ozvěna posledních výstřelů a mezi znesvářenými mocnostmi zavládl křehký mír, otočil se zbytek světa ke Starému kontinentu zády. Nedorazila žádná humanitární pomoc, nikdo nepřišel s plánem na obnovu vybombardovaných měst. Proč se také namáhat, když zničená a otrávená země neměla komu co nabídnout? Konflikt mocností se přesunul na jinou šachovnici a na onen mrtvý výběžek pevniny západně od Karpat už nikdo nemyslel.

Čekali jsme marně, naděje vyhasla.

Přesto tu někteří lidé dokázali přežít. Toto jsou jejich příběhy.

  

Nápad na cyklus postapokalyptických příběhů Zapomenuti v očistci se zrodil koncem roku 2016 a málem nepřežil Vánoce. Když se mi totiž konečně dostala do rukou Tma od Ondřeje Neffa, měl jsem sto chutí všechny připravené materiály spálit v kotli. To se dělá, takhle mě připravit o námět? S novým rokem ale přišla nová inspirace, zápletku jsem celou přepracoval a v únoru 2017 jsem už měl v rukou první povídku z tohoto světa. Dolní Poohří dál nabíralo s každou napsanou stránkou pevnější kontury, až jsem se v únoru 2018 pevně rozhodl, že tuto sérii dotáhnu až do tištěné verze. Nemalý podíl na tom pochopitelně měl úspěch v literární soutěži Velká cena ArtPorte 2017, který mi potvrdil, že směr, kterým jsem se vydal, má smysl.

Ovšem do vydání knihy je ještě daleko, rád bych ji na trh uvedl na přelomu let 2018–2019. Na zhruba 250 stránkách v ní bude přinejmenším pět vzájemně provázaných povídek a novel, doprovozených ilustracemi od Aleny Doubravové, a některé z těchto příběhů mám teprve v hlavě a čekají, až je přenesu na papír.

Postupný vznik knihy můžete průběžně sledovat na těchto facebookových stránkách. Najdete tam nové ilustrace, ukázky i celé kapitoly.

 

Přidat komentář